O nás

Úvod

Ústav soudního lékařství (ÚSL) je společným pracovištěm Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařské fakulty UK v Plzni, zajišťujícím soudně-lékařskou službu v Plzeňském kraji. Zdravotnickou činnost – provádění pitev zemřelých osob – zajišťují především zaměstnanci FN Plzeň (funkčně sekundáři a primář), školskou činnost – výuku studentů lékařské fakulty – především zaměstnanci LF UK v Plzni (funkčně přednosta ústavu a asistenti). Studenti všeobecného lékařství mají povinnou zkoušku z předmětu soudní lékařství, studenti zubního lékařství z předmětu forenzní zubní lékařství.

Přednosta ÚSL MUDr. et MUDr. Miroslav Dvořák je členem atestační komise pro soudní lékařství, členem redakční rady soudního lékařství časopisu Česko-slovenská patologie a soudní lékařství, předsedou poradního sboru znalců v oboru zdravotnictví předsedy Krajského soudu v Plzni. Prim. MUDr. Hynek Řehulka je členem výboru Odborné společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP. MUDr. Jitka Mottlová je studentkou doktorského studia (Ph.D.) LF UK v Hradci Králové (školitel: doc. MUDr. Petr Hejna, Ph.D., MBA, přednosta ÚSL).

Z historie

V Čechách, podobně jako i v jiných zemích, se soudní lékařství vyvíjelo zároveň s právem. Ústav soudního lékařství v Plzni byl budován od března 1946, pitevní provoz začal od února 1949. Vedoucí ústavu byl od r. 1946 do r. 1970 doc. MUDr. Jaroslav Jerie (habilitoval v r. 1956). V r. 1957 z jeho podnětu vyšel návrh na povinné zavedení ochranných přileb pro motocyklisty v našem státě. Po něm do r. 1992 vedl ústav jeho žák doc. MUDr. Karel Pitr, CSc. (habilitoval v r. 1966). Z jeho podnětu byla v r. 1984 uspořádána „Pracovní schůze České a Slovenské společnosti soudního lékařství JEP ČLS“, na které byl sjednocen postup při vyšetřování a posuzování ovlivnění alkoholem. Po jeho úmrtí vedla ústav do r. 2012 doc. MUDr. Helena Kvapilová (za vedení doc. Pitra primářka ústavu, habilitovala v r. 1996). V současné době má ústav 26 pracovníků (z toho 8 soudních lékařů, 3 toxikology, 6 laborantek).

O nás

V ÚSL se provádějí především pitvy osob zemřelých mimo zdravotnické zařízení (nejčastěji v bytě, přírodě, při silničních/železničních dopravních nehodách, v zaměstnání), v některých případech i u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení (hospitalizace nejčastěji z důvodu poranění).

V případě úmrtí se může jednat o smrt přirozenou (z vnitřních – chorobných příčin, v důsledku nemoci) nebo v soudně-lékařském smyslu o smrt násilnou (ze zevních příčin – smrt v důsledku nehody/náhody, sebevraždy, jednání druhé osoby). V případě nehody jde nejčastěji o náhodný smrtelný úraz; v případě sebevraždy o oběšení, skok z výšky, sražení jedoucí vlakovou soupravou, střelné poranění, otravu; v případě jednání druhé osoby o smrtelné poranění.

V rámci pitvy se odebírá biologický materiál pro laboratorní vyšetření (nejčastěji vzorky tkání a orgánů, krev, moč). V ÚSL jsou tři laboratoře.

  • V histologické laboratoři se zpracovávají vzorky tkání a orgánů pro mikroskopické vyšetření. 
  • V toxikologické laboratoři se zjišťuje, kromě jiného, zda v krvi/moči pitvané osoby není alkohol, drogy/nelegální návykové látky, léky či jiné toxikologicky významné extraktivní látky.
  • Toxikologická laboratoř ÚSL FN Plzeň je vedena v Registru klinických laboratoří NASKL a je držitelem Osvědčení o splnění podmínek Auditu II. Je jedinou laboratoří v Plzeňském kraji, která provádí analytické rozbory biologického materiálu odebraného od zemřelých i živých osob pro zdravotnické i právní účely.
  • V sérologické laboratoři se prokazují skupinové vlastnosti krve pitvané osoby v systému ABO, MN, Rh. 

Laboratoř pro DNA analýzu není v ČR součástí soudně-lékařských pracovišť. Rozsah laboratorního vyšetření se liší podle konkrétního případu.

Provádění pitev u osob zemřelých mimo zdravotnické zařízení má význam nejenom z hlediska zdravotnického (sledování příčin smrti v jednotlivých věkových skupinách naší populace), ale i forenzního (možnost odhalení trestného činu).

I pro dnešní dobu platí staré latinské rčení: „Mortui docent vivos – Mrtví učí živé“. Pitevní diagnóza je pro ošetřujícího klinického lékaře zpětnou vazbou jeho odborné erudice – porovnání správnosti a úplnosti stanovených diagnóz, správnosti a efektivity léčby.

V ÚSL se provádí pitvy zdravotní a soudní. Zdravotní pitvy (ve smyslu zákona o zdravotních službách č. 372 / 2011 Sb., v platném znění), za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy.

Případy, kdy pitva zemřelé osoby musí být provedena v ústavu (oddělení) soudního lékařství povinně, taxativně vyjmenovává zákon o zdravotních službách (viz. příloha – § 88, odst. 3). Současná platná legislativa připouští v určitých případech, že lékař provádějící prohlídku těla zemřelé osoby nebo poskytovatel provádějící zdravotní pitvu (soudní lékař) může rozhodnout, že pitva nebude provedena.

Zdravotní pitvu nařizuje lékař, který provedl prohlídku těla zemřelé osoby na místě nálezu. V Plzeňském kraji tuto službu zajišťují lékaři – koroneři (od 1. 7. 2014). Provádí ji jeden soudní lékař a pitevní nález je vždy vizitován – primářem (event. přednostou ústavu). Písemným dokladem o provedení pitvy je pitevní protokol.

Soudní pitvu nařizuje Policie ČR (orgány činné v trestním řízení) podle příslušného ustanovení trestního řádu v případě, kdy vznikne podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem. Provádí ji dva soudní lékaři – znalci v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. S ní související toxikologické vyšetření provádí toxikolog – znalec v oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. Fotografickou dokumentaci pitevního nálezu zajišťuje Policie ČR.

Provádění pitev je projevem veřejného zájmu státu na zjištění příčin úmrtí a skutečností vedoucích k odhalení a potrestání pachatele trestného činu.

Pitvou končí zdravotnický zájem o tělo člověka (gesce Ministerstva zdravotnictví ČR), dále nastupují služby pohřební, kremační, hřbitovní (gesce Ministerstva pro místní rozvoj ČR).

Znalci v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a znalci v oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie jsou oprávněni vypracovávat znalecké posudky pro orgány činné v trestním řízení i soukromé osoby. Znalec musí být orientován v právní problematice poškození života a zdraví člověka, neboť obhajuje znalecký posudek při hlavním líčení u soudu.

 

Příloha: Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování